Zlepšení vymáhání práva v boji proti trestné činnosti v současných podmínkách


 

2.-3.11.2012 proběhla ve městě Ťjumeň konference: «Zlepšení vymáhání práva v boji proti trestné činnosti v současných podmínkách» Tato každoroční mezinárodní konference, jejíž plenární zasedání probíhá na půdě Ťjumenské oblastní Dumy, je organizována Tjumeňskou státní akademií světové ekonomiky, managementu a práva. Na plenárním zasedáním jsem vystoupil s referátem: Fungování bezpečnostních orgánů v boj proti korupci a organizovanému zločinu  v ČR.

Za finanční zajištěné mé cesty na konferenci děkuji FSV UK a Nadaci Českého literárního fondu. 

4. VŠERUSKÝ SOCIOLOGICKÝ KONGRES

                    

Ve dnech 23.-25.10. 2012  proběhl v hlavním městě Baškirska v Ufě 4. VŠERUSKÝ SOCIOLOGICKÝ KONGRES, «Sociologie a společnost: Globální výzvy a regionální rozvoj»  Účastnily se jej stovky delegátů. Zastoupena byla řada zemí bývalého SSSR. Kongresu se účastnili i zástupci z některých evropských státu. Na plenárním zasedání uvítali delegáty president Republiky Baškortostán Rustem Khamitov a předseda Ruské sociologické společnosti Valerij Mansurov. Prezident Khamitov dokonce nabídl vytvořit z Ufy hlavní město sociologie. Tento návrh vzbudil mezi delegáty pozitivní ohlas.  Kromě plenárního zasedávaní se konala i řada kulatých stolů a sekcí. V jejich rámci jsem vystoupil s referátem: Politické strany jako nezbytná součást organizovaného kriminálního prostředí.

Za finanční zajištěné mé cesty na kongres bych rád poděkoval FSV UK a Nadaci Českého literárního fondu.

Politické strany a parlamentní volby v Bělorusku

   Po nedávných parlamentních volbách v Bělorusku je parlamentu zastoupeno  pět představitelů politických stran, mezi nimi komunisté, agrárníci a republikánská strana práce a spravedlnosti.1 Ve volbách neuspěl žádný z opozičních  kandidátů. Podle volební komise se voleb účastnilo 74,2 procent voličů. Podle opoziční běloruské křesťanské demokracie se hlasování zúčastnilo jen 38 procent voličů.2
   V úvahách nad výsledky voleb a stranickým systéme v Bělorusku je nezbytné zohlednit dva velmi podstatné faktory. V prvé řadě jde o samo postavení parlamentu,  jehož role je v politickém životě zcela okrajová. Zcela zásadním bodem, o kterém se v českých mediích prakticky nehovoří je postavení a role politických stran v současném běloruské společnosti. Povědomí o jejich existenci i činnosti je totiž v Bělorusku velmi malé.

Podpora běloruských politických stran:
Liberálně demokratická strana 1,3%
Strana Běloruská sociální-demokracie Hromada 1,0%
Republikánská strana práce a spravedlnosti 0,9%
Sjednocená občanská strana 0,9%
Komunistická strana Běloruska 0,9%
Konzervativně-křesťanská strana – BNF 0,9%
Běloruská strana „Zelených“ 0,7%
Strana BNF 0,7%
Běloruská sociálně-sportovní strana 0,7%
Běloruská sociální-demokratická strana „Hromada“ 0,7%
Běloruská agrární strana 0,6%
Sociálně-demokratická strana národní shody 0,4%
Běloruská patriotická (vlastenecká) strana 0,1%
Strana komunistů Běloruska 0,1%
Republikánská strana 0,1%
Proti všem by hlasovalo 28,5%
Neumí odpovědět 61,9%
Zdroj: Котляров И.В., 21.3. 2012, Sociologický Institut Běloruské AV,
http://socio.bas-net.by/artdetailed.php?id=28      

    V Bělorusku neexistuje žádná “strana moci“. Drtivou většinu členů parlamentu tvoří nezávislí poslanci. Rozvoj politických stran blokuje, kromě jiného i většinový volební systém. Často je pro kandidáta vhodnější kandidovat nezávisle. Politické strany nemají  podporu veřejnosti.3
    V zemi ve skutečnosti nic takového jako stranický systém neexistuje. Politické strany v Bělorusku se nacházejí v hluboké krizi. Odhadnout jejich skutečnou podporu ve veřejnosti je složité. Podle údajů Institutu Sociologie Běloruské AV důvěřuje různým politickým stranám asi 9 % lidí. Dvě třetiny lidí o politických stranách nic nevědí.4
    Mnohé politické strany jsou pouhou skořápkou. Důvodem jejich existence není úspěch ve volbách. Toto konstatování se týká především stran pro-prezidentských. Roztříštěné opoziční strany  se však v mnoha případech chovají podobně. Pro-prezidentské strany fungují spíše jako součást státního aparátu, než jako autonomní uskupení pokoušející se prosadit konkrétní politický program. V tomto smyslu je vytvářena i jejich struktura a volební kampaň. Dosti nesrozumitelnou roli plní v běloruské politice Sociálně-demokratická strana národní shody, která již alespoň deset let nevyvíjí žádnou politickou činnost.5
    Z hlediska volebních výsledků a počtu zástupců v parlamentu je nejúspěšnější stranou  Komunistická strana Běloruska. Pravděpodobně nejpočetnější politickou stranou v Bělorusku je Liberálně demokratická strana.6 Její předseda Sergej Hajdukevič byl v r. 2001 a 2006 kandidátem na prezidenta s programem, ve kterém podporoval úřadujícího prezidenta  Lukašenka.7
    Politická opozice se skládá z celé řady stran, hnutí a nátlakových skupiny. Existují i zastřešující organizace, jejichž cílem je opozici sjednocovat. S poslední iniciativou tohoto druhu přišla Rada Běloruské inteligence.8 Její předseda však  nedlouho poté přišel s prohlášením, že sjednocení opozice je nemožné.9
   

  1. В новый состав парламента вошли 5 представителей политических партий,24.11.12, http://www.belta.by/ru/all_news/politics/V-novyj-sostav-parlamenta-voshli-5-predstavitelej-politicheskix-partij_i_609609.html []
  2. http://www.lidovky.cz/volby-v-belorusku-o-vitezi-je-jasno-uz-pred-sectenim-hlasu-pnl-/ln_zahranici.asp?c=A120924_101327_ln_zahranici_mtr, 24. 11. 12 []
  3. Федута, А., et al., Политические партии Беларуси, Minsk 2003, s. 28. []
  4. Котляров И.В., 3.21. 2012, Sociologický Institut Běloruské AV, http://socio.bas-net.by/artdetailed.php?id=28 []
  5. Котляров И.В., 3.21. 2012, Sociologický Institut Běloruské AV, http://socio.bas-net.by/artdetailed.php?id=28 []
  6. Podle udajů ministerstva spravedlnoti z r. 2002. měla 17 000 členů. Citováno dle: Федута, А., et al., Политические партии Беларуси, Minsk 2003, s.22 []
  7. http://www.ldpb.net/ []
  8. http://www.ex-press.by/article.php?id=38856, 7.6.12. []
  9. Белорусский партизан, http://www.belaruspartisan.org/interview/212500/, 5.6.12. []

OPERACE BARBAROSSA

„Umírám, ale nevzdávám se…“ 20. VII. 1941 (Nápis na zdi Brestské pevnosti.)1

18. prosince 1940 podepsal  Adolf Hitler direktivu č. 21 o operaci Barbarossa:2 „Německé ozbrojené síly musí být připraveny rozbít sovětské Rusko rychlým tažením dříve, než se uzavře válka proti Anglii… Přípravy, které si vyžadují více času, musí být započaty nyní, pokud tak již nebylo učiněno, a musí být dokončeny do 15. května 1941… Uskupení ruské armády v západním Rusku musí být zničeno přímým postupem obrněných klínů do hloubky a zbylým bojeschopným jednotkám se musí zabránit v ústupu do pustin ruského teritoria… Ultimativním cílem je vytvořit obrannou linii na úrovni asijského Ruska od řeky Volha po Archangelsk. Pak může být poslední průmyslová oblast zbylá Rusku zničena Luftwaffe.“3
Toto rozhodnutí znamenalo konec spojenectví. Za svítání v neděli 22. června 1941 zahájila německá armáda  útok na Sovětský svaz. Ještě v noci překročily německou hranici poslední  sovětské vlaky   vezoucí  smluvené dodávky.4 Byla otevřena východní fronta, která se stala dějištěm nejkrvavějších  střetnutí  II. světové války.
Západní vojenský okruh SSSR nebyl připraven na to, aby čelil agresi takového rozsahu. Sovětská vláda a vrchní velení sovětské armády totiž předpokládali, že pokud Hitler zaútočí, pak se pokusí v první řadě obsadit Ukrajinu, Donbas a Kavkaz. Hlavní úder byl tedy očekáván na jihozápadě.  V projevu z 3. července 1941 vyzval Josif Stalin národy SSSR k partyzánské válce.5

V rámci zpracování bakalářské práce o protinacistickém odboji v Bělorusku jsem tuto zemi několikrát navštívil a setkal s pamětníky tehdejších události. Rozhovor s jednou z pamětnic je postupný na stránkách PAMĚŤ NÁRODA.

22. červen – Den, kdy Hitler napadl Sovětský svaz
http://www.stream.cz/slavnedny/690419-22-cerven-den-kdy-hitler-napadl-sovetsky-svaz

 

  1. Чигринов П. Г., история Белaруси, Minsk  2002 s. 341 []
  2. Bullock, A., Hitler a Stalin, paralelní životopisy, Praha 2005, s. 676 []
  3. Nazi-Soviet Relations 1939-1941, Washington, D.C, 1948, s. 260-262 []
  4. Bullock, A., Hitler a Stalin, paralelní životopisy, Praha 2005, s.703 []
  5. Попов, А., Организация руководства партизанским движением в тылу врага в 1941-1943 годах, Вопросы истории,  2004, №10, Москва, s. 145-150 []

Turecko – jedna z cílových zemí obchodu s lidmi ze zemí SNS

Tento týden byla zveřejněna zpráva amerického ministerstva zahraničí která říká, že na světě je 27 milionů obětí obchodu s lidmi.1 V postavení otroků se tak nachází více osob než v době fungování obchodu s otroky. Za čtyři stovky let jeho fungování činil jeho obrat něco kolem 12 milionů osob.2
V současnosti vystupuje v roli otrokářů mezinárodní organizovaný zločin. Nejde zde pouze o obchod s ženami s cílem jejich sexuální exploatace, lidé jsou často obchodováni i jako nucená pracovní síla. Dochází i k obchodu s dětmi. Součástí těchto latentních zločinných aktivit je někdy i obchodování s lidskými orgány.3
Země SNS jsou především zdrojovým teritoriem. Významnou cílovou oblast představuje severní Amerika, Evropská unie, arabské země a právě i Turecko. Samotné Rusko je zároveň cílovou zemí pro ženy ze střední Asie, Ukrajiny, Moldavska, Běloruska apod. Oběťmi nucení prostituce se v Turecku většinou stávají ženy a děti z východní Evropy a ze zemí bývalého SSSR.4 Pro bezpečnostní orgány v cílových zemích je většinou nemožné dosáhnout na vrchní patra zločineckých skupin, které se v teritoriu jejich jurisdikce dopouštějí zločinu obchodu s lidmi, ty totiž to cílových zemí vysílají pouze nižší a střední personál, který dohlíží na zneužívané ženy a zajišťuje zisky.
V březnu tohoto roku byla v Oděse zatčena občanka Ukrajiny podezřelá z obchodování s ženami s cílem jejich sexuálního zneužívání v Turecku. Později se ukázalo, že ona sama byla dříve prostitutkou. Oběti hledala většinu v sociálně slabých rodinách. Nabídku práce, která sliboval výdělek 3 tisíce dolarů za deset dní, chudé dívky často příjmaly. Podezřelá byla zatčena ukrajinskou milicí na letišti v Oděse. Hrozí ji trest od 5 do 12 let vězení.5

  1. http://korrespondent.net/world/1362490-v-mire-27-mln-chelovek-yavlyayutsya-zhertvami-torgovli-lyudmi []
  2. Евстифеева, Е., В.,Организованная преступность и торговля людьми: криминологический и уголовно-правовой анализ, Saratov 2004, s.49 []
  3. Obchodování s lidskými orgány však vyžaduje nesrovnatelně sofistikovanější zázemí. Transplantovaný orgán musí být do těla příjemce voperován velmi rychle, zároveň je třeba mít přístup do lékařských kartoték. Jak dárce, tak příjemce musí před operací projít řadou vyšetření. Od chvíle, kdy se dárci zastaví krevní oběh, (mrtvý dárce) či od chvíle, kdy je zastaveno krevní zásobení orgánu (živý dárce), musí transplantace proběhnout: u srdce max. za 4 hodiny, u jater max. za 6 hodin, ledvin max. za 12 hodin, apod. []
  4. http://antalyatoday.ru/news/antalya-1426.html []
  5. http://mair.in.ua/news/show/id/17641?print []

NORD STREAM

Výstavba podmořské části druhé větve plynovodu Nord Stream se blíží ke konci. Oznámil to ruský prezident Vladimír Putin.1 Spuštění druhé větve je naplánováno na říjen 2012.2
Plynovod Nord Stream (Severnyj potok) spojuje Rusko a Německo. Vede po dně Baltského moře a obchází tranzitní země. Plynovod je dlouhý 1224 km. Po uvedení druhé větve do provozu bude do Evropy přepravovat 55 miliard metrů krychlových plynu ročně.3
Vybudován byl společností Nord Stream AG. V provozu je od listopadu 2011.4
Akcionáři společnosti Nord Stream AG:
OAO Gazprom 51% (Rusko), Wintershall Holding GmbH 15.5 %, E.ON Ruhrgas AG 15.5 % (Německo), N.V. Nederlandse Gasunie 9% (Nizozemsko) GDF SUEZ 9% (Francie)5

  1. http://oilgasfield.ru/news/52726.html []
  2. http://www.rg.ru/2012/06/04/potok-anons.html []
  3. http://www.rg.ru/2012/06/04/potok-anons.html []
  4. http://lenta.ru/lib/14160423/ []
  5. http://www.nord-stream.com/about-us/, http://www.nord-stream.com/about-us/our-shareholders/ []

Gruzínští vory v zakoně – olympiáda a politika

V Řecku byl na počátku tohoto roku zatčen gruzínský vor v zakoně Lašu Šušanišvili známý též jako Lašu Rustavskij. Podle informací z výslechů žil v Řecku již od r. 2008 a koordinoval odtud obchody svého patrona Aslana Usojana (Děda Chasana).
Usojan má podle slov L. Rustavského  podíly v řadě odvětví ruského hospodářství,  včetně ropném průmyslu,  turistiky, výroby alkoholu atd. Velký zájem projevuje i o investice spojené s výstavbou olympijských objektů v Soči. I přesto, že o podíly v Soči se hlásí řada skupin organizovaného zločinu ze zemí SNS, patří dnes mezi hlavní hráče právě dvě gruzínská uskupení – “tbiliská“ skupiny Usojana a “kutaiská“ skupiny Tariela Oniana (Taro). Obě skupiny  jsou spolu již několik let v konfliktu.1
Ze samotné Gruzie jsou vory v zakoně vytlačováni. Prezident Saakašvili vyhlásil po svém nástupu k moci, že mezi jeho priority patří boj proti korupci a kriminalitě2 Jistých úspěchů bylo tomto ohledu dosaženo.3 Dle některých názoru však i sám prezident využíval kontaktů s vory v zakoně ve své politické kariéře.4V tomto kontextu je zmiňován právě T. Oniani.5

  1. http://www.georgiatimes.info/articles/70998.html []
  2. http://youtu.be/w7nHvrXHuCw []
  3. http://www.transparency.cz/proti-korupci-gruzii/ []
  4. http://www.rospres.com/government/6951/ []
  5. http://youtu.be/fwnNB2eeOMY []

Konference: EKONOMIKA A ZLOČINNOST v St. Petěrburgu

- Právnická fakulta Baltského institut ekologie, politiky i práva
- Advokátní komora St. Petěrburgu
- St. Petěrburgské kolegium advokátů
- Baltský institut cizích jazyků a mezinárodní spolupráce

Od 28. května do 29. května 2012  proběhla v St. Petěrburgu konference Ekonomika a zločinnost. Přednesl jsem referát o Korupci v politické sféře v ČR a na Slovenku. Příspěvky konference byly publikovány ve sborníku: ЭКОНОМИКА И ПРЕСТУПНОСТЬ, Сборник материалов международной научно-практической конференции 28-29 мая 2012 года, St. Petěrburg 2012, ISBN 5-98164-030-8 s. 530-534.
Informace o konferenci i jednotlivých referátech byly též publikovány na: http://www.crimpravo.ru/blog/conference/1832.html