Výsledky diskuse o ekologické bezpečnosti Baltského moře

Na Fakultě sociálních věd University Karlovy v Praze se 5. 2. 2013 uskutečnila diskuse o ekologických problémech Baltského moře. Se svými příspěvky vystoupili Dr. Arnold Pork, právník, ekolog, zakladatel a president fondu Čistá Baltika a PhDr. Michael Romancov, Ph.D., politický geograf z Fakulty sociálních věd UK. Oproti původnímu programu se diskuse prostřednictvím konferenčního hovoru z Moskvy účastnil i vice-admiral, profesor Tengiz Borisov, který v 90. letech stál v čele Výboru pro podmořské práce zvláštního významu a dnes stojí v čele fondu Světový oceán. Diskuse se kromě studentů a doktorandů FSV účastnili i další zájemci o ekologické problémy, zastoupeni byli o diplomaté řady zemí z pobřeží Baltského moře.

Diskuse byla zaměřena především na problematiku vojenského materiálu, který byl na dno moře uložen po II. světové válce. Podle slov A. Porka bylo 88 % vojenského materiálu potopeno Spojenými státy a Velkou Británií. Zbylých 12% potopil Sovětský svaz. SSSR se materiálu zbavoval v menších objemech a na širším prostoru, oproti tomu západní spojenci jej potápěli kompaktně ve velkém množství a informace o jejich přesném umístění jsou dosud tajné. A. Pork dále upozornil, že nebezpečný vojenský materiál byl potopen i na dna dalších světových moří. „Do Baltského moře jsme vypravili několik výzkumných expedic a u břehů Švédska a Dánska jsme našli 32 míst, kde se nebezpečný materiál nachází.“ Produkty z Baltského moře jsou zpracovávány v potravinářském průmyslu řady zemí.

M. Romancov doplnil diskusi o širší kontext, nezbytný pro pochopení popisovaných ekologických problémů. Slaná voda vždy přinášela především potraviny, oceán je zároveň důležitým komunikačním médiem. Mořské proudy však mohou i na velmi vzdálená místa přenášet i negativní záležitosti. Vojenské materiály, které leží mimo teritoriální vody, tedy v tzv. mezinárodních vodách, se nacházejí de jure na území nikoho. Což opět komplikuje otázku zodpovědnosti. Tím, že je Baltské moře malé, je zároveň celé rozděleno na exkluzivní ekonomické zóny pobřežních států. Ty mají právo ze svých exkluzivních ekonomických zón získat mořské produkty.

Kromě toho nelze zapomenout na to, že v Baltském moři bylo položeno velké množství min ještě v I. světové válce, což je nebezpečí pro běžný lodní provoz. Asi 15 milionů lidí žije ve vzdálenosti do deseti kilometrů od pobřeží Baltského moře a případný výron nebezpečného materiálu by je mohl ohrozit. Baltské moře je dnes obklopeno zeměmi EU. Evropská unie považuje samu sebe za ekologickou velmoc. Předpokládali bychom tedy, že se bude usilovat i o řešení toho problému. Politický pragmatismu má však často navrch, což se ukázalo i v postoji vůči výstavbě plynovodu Nord Stream. Zároveň je však třeba připomenout, že s pomocí evropských fondů došlo k vybudování čističek odpadních vod i právě v těch zemích, jejichž řeky ústí do Baltského moře.

Podle slov T. Borisova, který vedl v Baltu několik výzkumných expedic, je jakákoli činnost na jeho dně krajně riziková. Prověrka trasy plynovodu Nord Stream se podle jeho názoru prováděla nedostatečně. To, že se během stavby nic nestalo, je zázrak.

T. Borisov zdůraznil, že již před dvaceti lety byla v Rusku vyvinuta technologie umožňující neutralizaci nebezpečného odpadu na dně moře a on sám z pověření presidenta Ruska r. 1997 na setkání v Oslu nabídl zemím NATO řešení problému. Ty však neprojevily zájem. Sovětský svaz rozhazoval bedny po celém dně. Bedny jsou zaneseny pískem a jílem a ekologické riziko není tak velké. Materiály vyhozené Brity a Američany představují naléhavější problém. Jsou uloženy kompaktně, horní vrstvy tlačí na spodní a dochází k jejich promíchávání. Podle slov T. Borisova již došlo roz-hermetizaci některých schránek, byla nalezena místa, kde na 1 kg zeminy připadaly až 3g arzénu a dalších jedovatých látek. Zatím jde pouze o místní úniky, velké katastrofě lze ještě zabránit.

Odkazy:
-http://www.cleanbaltic.org
-http://www.cleanbaltic.org/audio
-http://rus.delfi.ee/projects/opinion/vozzvanie-k-narodam-evropy-o-sudbe-regionov-baltijskogo-i-severnogo-morej.d?id=16837865
-18.2.201310:00 Jaderné nebezpečí na dně Baltského moře
(Od  24:48 do 32:15 min.http://prehravac.rozhlas.cz/audio/2831335

Příspěvek byl publikován v rubrice Uncategorized a jeho autorem je petr.pojman. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.